Výzkumy ukazují, že vztah mezi rodičovstvím a štěstím není tak jednoznačný, jak se často předpokládá. I když děti bývají pro rodiče zdrojem radosti, celková životní spokojenost se mezi rodiči a bezdětnými výrazně neliší, pokud zohledníme další faktory jako příjem, vzdělání či manželský stav. Šťastnější než rodiče bývají často páry bez dětí a klíčovým faktorem životního štěstí se ukazuje být spíše manželství než samotné rodičovství. Rozhodující ale může být i to, jak sami sebe rodiče vnímají ve své roli.
Pro většinu rodičů (většinu času) jsou jejich děti zdrojem štěstí a radosti. Ale jak to často bývá, výzkumy v oblasti sociálních věd nabízejí složitější pohled na vztah mezi rodičovstvím a štěstím.
Nedávná studie výzkumníků z Princetonské univerzity a Stony Brook University zjistila, že mezi rodiči a nerodiči není velký rozdíl v celkové spokojenosti se životem – pokud se vezmou v úvahu faktory jako manželský stav, příjem, vzdělání a náboženství. Další nedávná studie z britské Open University ukázala, že páry bez dětí bývají ve vztahu šťastnější a cítí se svými partnery více ceněné než páry s dětmi. A nová kniha Jennifer Senior All Joy and No Fun: The Paradox of Modern Parenthood (Všechna radost a žádná zábava: Paradox moderního rodičovství) se zabývá historickým posunem k tzv. „dítě-centrickému“ rodičovství a jeho dopadem na štěstí rodičů.
Pew Research Center disponuje množstvím dat o rodičovství, manželství a štěstí. Není pochyb o tom, že tyto tři oblasti života spolu souvisejí – dokonce jsou úzce provázané. Naše data ukazují, že vztah mezi manželstvím a štěstím je mnohem silnější než vztah mezi rodičovstvím a štěstím. Vdaní či ženatí dospělí, bez ohledu na to, zda mají děti, mnohem častěji než svobodní říkají, že jsou se svým životem velmi šťastní. Částečně je to dáno tím, že ženatí/vdané mají obvykle lepší finanční situaci než svobodní, a příjem i finanční jistota pozitivně korelují se štěstím. I přesto se zdá, že manželství samo o sobě přispívá k celkovému pocitu štěstí – i když ostatní faktory zůstanou stejné.
Průzkum Pew Research z listopadu 2012 zjistil, že mezi vdanými/ženatými dospělými uvedlo 36 % rodičů a 39 % bezdětných, že jsou se svým životem „velmi šťastní“. Naproti tomu mezi svobodnými dospělými s dětmi uvedlo totéž pouze 23 % a mezi bezdětnými svobodnými 22 %. Svobodní rodiče byli nejpravděpodobnější skupinou, která uvedla, že jsou se svým životem „málo šťastní“ (25 %).
Je třeba dodat, že výchova dětí obvykle připadá na střední věk – životní období, které bývá stresující v mnoha ohledech. Výzkumy štěstí ukazují, že střední věk může být jakýmsi údolím – křivka štěstí totiž během života opisuje tvar písmene U. Průměrně nejšťastnější bývají mladší a starší dospělí.
V našem průzkumu jsme se rodičů také ptali, jak hodnotí svou rodičovskou roli. Obecně jsme zjistili, že ti, kteří se jako rodiče hodnotili vysoce, zároveň nejčastěji uváděli, že jsou velmi šťastní. A platilo to i naopak.
To vše naznačuje, že samotné rodičovství nemusí být zárukou štěstí – ale to, jak se matky a otcové vnímají ve své rodičovské roli, jasně souvisí s jejich celkovým pocitem životní pohody.
Překlad: GPT-4o